Zdroj: http://thordivision.com/index.php?a=zapasy/tak-trochu-netradicne  •  Vydáno: 10.5.2017 20:26  •  Autor: Hody

Tak trochu netradičně

MFK VÍTKOVICE - FC BANÍK OSTRAVA 2:2

Každý člověk někdy v životě viděl srnce nebo jelena ve volné přírodě. Jen málo lidí ale potkalo zvíře, které je jelenovi velmi podobné. Má jeho jméno dokonce i v názvu. Ale jelen to není. Pojďme si toto zvíře představit blíže.
 

Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), který se vyskytuje jen na části našeho území, má hmotnost od 30 do 70 kg. Délka těla tohoto zvířete z čeledi jelenovitých je 1,6 až 2,1 m. V kohoutku měří 0,8 až 1 m. Dospělé samice jsou o polovinu menší než samci. Kromě velikosti se samozřejmě samci liší i přítomností košíčkovitě tvarovaného paroží o čtyřech i více výsadách. U nás se dožívají 10 let.

Jelenec běloocasý

                                                                   Zdroj:flickr

Jelenec obecný, jako americký druh, byl dříve rozšířený od jižní Kanady až po Peru a severní Brazílii. Později byl úspěšně vysazován na Kubě nebo Novém Zélandu. V Evropě nyní žije ve Finsku, v bývalé Jugoslávii a nejnověji i na Slovensku. První kusy se na naše území dostaly v roce 1853 díky knížatům Colloredo-Mansfeld, do obory na zámku Dobříš. Jelenci, kteří u nás žijí, jsou ale z importu z roku 1884 na pozemky okolo zámku Opočno. Tato populace nakonec byla převezena zase na Dobříšsko. Po této složitější peripetii je milovník přírody může potkat právě tam.

Jelenec běloocasý se zdržuje v lesnaté krajině s vlhčími loukami, kde od jara do podzimu hledá potravu. V zimě se drží uvnitř lesů, kde okusuje pupeny a větve stromů a keřů, kořeny i lesní plody. Samice tvoří rodinné tlupy s mláďaty, dospělí samci jsou teritoriální a žijí sami nebo ve dvojicích. Na přelomu listopadu a prosince vyhledají samice. V lese jsou slyšet na dálku díky hrdelním vrzavým zvukům, které vydávají. Samice rodí koncem května jedno i více mláďat, ke kterým se vrací na kojení. Mladí jelenci se osamostatňují později než ostatní jelenovití, v rodném stádě se drží 2 roky.

Naše populace jelence běloocasého není dlouhodobě moc úspěšná. V 80. letech minulého století se její počty pohybovaly okolo 300 kusů, dnes okolo 60. Může za to nevhodná strava i podmínky našeho klimatu. Jelence také trápí řada nemocí a parazitóz. Přesto jsou jeho stavy doplňovány v oborových chovech. Snad i díky jeho výjimečnosti v naší přírodě je blízké setkání s tímto druhem mimořádný zážitek.

Jelenec běloocasý, samice

Děkuji že jste došli až sem, myslím že tohle je mnohem zajímavější než psát o dalším nepovedeném výkonu Baníku. V sobotu zdar

                                                                    Zdroj:flickr