< návrat zpět

CHACHARBOYS

Historie jedné z nejznámějších bojůvek na Baníku se začala psát o prázdninách, před začátkem sezony 1996/1997, kdy se dala dohromady skupina mladých, radikálních fanatiků FCB, především z Poruby, ale i z jiných částí Ostravy (v pozdější době jsme měli i po jednom členovi z Orlové a Opavy). V té samé době vychází i první číslo našeho zinu, který posléze, více než 4 roky, mapoval chuligánskou scénu na Baníku (celkově vyšlo 13 čísel). Náš chuligánský debut jsme si odbyli při zápase Interpoháru mezi Opavou a Mnichovem 1860, který se hrál na stadioně NH Ostrava. Po zápase jsme roznesli vlakovou skupinu opavských a získali několik šál.

O něco dříve od nás inkasovali příznivci Tatranu Poštorná v Karviné. Skupina v té době čítala okolo 15 členů, kteří se pravidelně v hojném počtu účastnili jak výjezdů na zápasy FCB, tak i družebních přátel, včetně těch nejrizikovějších (např. Lech Poznan, Cracovia Krakow, Legia Warszawa, Polsko-ČR ve Varšavě,atd.) a hlavně veškerých chuligánských akcí. Za zlaté období pro CHB bych označil roky 1998 a 1999, kdy jsme se soustředili na všechny zápasy v okolí Ostravy, kde se dal očekávat příjezd znepřátelených fanoušků, ale také jsme často byli k vidění v nočních hodinách na svinovském nádraží, zvláště u příležitostí výjezdů Opavy, kteří časem v podstatě rezignovali na vlakovou dopravu přes Ostravu, což trvá dodnes.

Ze spousty akcí bych vyzdvihl třeba naší návštěvu zápasu Opava-Hradec Králové (březen 1998), se kterým jsme měli v té době smír. 17 chuligánů (5 Chachar Boys, 5 GKS, 7 Hradec) rozpoutalo v opavských ulicích slušné peklo, ukořistili asi 40-50 šál Opavy a spoustu dalších suvenýrů. Většina pak nešla na fotbal z obavy před zatčením, a tak početné bandě Opavymusela po zápase čelit jen hrstka našich. Jeden z CHB byl dokonce pobodán nožem. Odveta za tento hrdinský čin přišla hned na zpáteční cestě, kdy několik odchycených příznivců Opavy asi proklínalo den svého narození, navíc jeden byl vyhozen za jízdy z vlaku.

Zajímavá akce byla v únoru 1999, kdy jsme na Svinově čekali na příznivce Opavy a Slasku Wroclaw, kteří se vraceli z Brna. Celkově nás bylo 60 (v tom 15 CHB) a soupeřů o něco více. Nejdříve došlo k solidní bitvě na zbraně a poté se obě ekipy spojili proti zasahující policii (3 policisté skončili v nemocnici), jeden z CHB musel z místa činu prchat s policejními pouty na rukou.

Za dobu existence skupiny se nám podařilo ukořistit vlajky Sparty, Slavie, Sigmy, Brna, Opavy, Hradce Králové, Vsetína, Vítkovic a dalších a nepřeberné množství šál, jež jsme kupili v tzv. „koberec“, který však byl jednomu z našich zabaven policií při domovní prohlídce. Jednomu z našich se i málem podařilo ukořistit vlajku „Slavia Hooligans“ při zápase Slavia-Baník na jaře 1999, kdy vběhl pod sektor Slavie, strhl vlajku, ale nakonec byl odchycen pořadatelem. O 3 dny dříve tento psychopat běhal pro změnu po hřišti v Brně a kamenoval místní chuligány. Všichni jsme se připravovali na vrchol sezony 98-99, na derby v Opavě v posledním kole. Již o týden dříve 3 naši vyrazili posprejovat opavský stadion a cestou měli vítězný střet se čtyřmi opavskými chuligány, kteří se chystali na svůj výjezd do Příbrami. Opavští však ještě ten večer nápisy pohotově zamazali, a proto jsme v týdnu do Opavy vyrazili znovu a o této akci se psalo i v novinách. Poté nadešel očekávaný zápas, který přinesl jedny z největších výtržností v historii české scény a většina hospitalizovaných policistů byla právě dílem členů CHB.

Před sezonou 1999-2000 proběhlo spojení s další aktivní ekipou „Chachar Juniors“, takže se CHB rozrostlo na zhruba 25 členů. O prázdninách před sezonou děláme akci na příznivce Sparty, kteří se vraceli ze zápasu v Polsku a tento incident pak vedl ke zrušení příměří na zápasech české reprezentace (skončilo to tak, že zůstal sám Baník a ke Spartě se připojili známí „milovníci repre a repre-smíru“ z Olomouce a Brna). Zdálo se, že ekipa je ve vrcholné formě, bohužel jeden zbloudilý kámen všechno zničil. Mám na mysli pochopitelně akci na vlak s příznivci Sigmy jedoucími na svůj zápas do Ostravy. 9 chuliganů FCB je zatčeno, z toho 6 přímo z naší bandy. Všichni jsou poté odsouzeni k vysokým nepodmíněným trestům až do výše 4 let. Řady CHB navíc ještě muselo opustit několik lidí, kteří byli opravněně, ale také i neoprávněně obviněni ze spolupráce s policií. Tato akce vedla ke značnému zvýšení, už i tak velkých, bezpečnostních opatření a represí proti chuliganům FCB, což se projevilo i na formě CHB, kdy se spousta lidí postupně vytratila ze scény a skupina začala upadat. V tomto odbodí jsme často jezdili na zápasy GKSu, který působil jednu sezonu v 2. lize. Za zmínku stojí především výjezd do dalekého a nebezpečného Gdanska na Lechii, kde z 10 přítomných baníkovců bylo 7 z CHB. Abych jen nechválil, tak za zklamaní lze považovat naší účast (2 z CHB) na repre Litva-ČR ve Vilniusu.

Na jaře 2000 je představena nová vlajka, která visí na zápasech FCB dodnes. Dříve jsme měli 2 jiné vlajky („Chachar Boys“ a „Chachar Boys- ultras Poruba“), které však neměly příliš dlouhou životnost. Jednu jsme zapomněli na Bazalech a druhou nám roztrhali pořadatelé v Praze na Slavii. 6 našich se v dubnu 2000 účastní i první předem domluvené „férovky“ mezi českými chuligány, před zápasem ČR-Izrael v Praze, kdy si to rozdali v poměru sil 19/19, fanatici Baníku a repre-koalice (hlavně Sparty). V listopadu 2000 však ekipa oficiálně ukončuje svou „činnost“. Oživení nástává až v roce 2002 po návratu na scénu několika předních představitelů CHB, ale ti již nepůsobí jako samostatná bojůvka, ale „jen“
jako chuligani Baníku.

Nelze popsat všechny akce, kterých jsme se účastnili za ty roky, to by vydalo na knihu. Snažil jsem se jen přiblížit několik zásadních momentů v historii bojůvky, snad se mi to povedlo. Na závěr bych chtěl pozdravit všechny členy, ať už bývalé nebo ty, kteří jsou stále „aktivní“ (s vyjímkou dvou konfidentů a jednu černou ovci, která přešla na druhou stranu barikády k městské policii) a poděkovat za společné zážitky, které mi navždy zůstanou v paměti.

Neteče krev, není konec – CHACHAR BOYS