Kategorie: Trevorův blog

Výjezd do Mnichova aneb enjoy the silence

Na víkend jsem byl v německém Mnichově a tak jsem ještě s dalšími lidmi navštívil utkání Bayern Mnichov-Hertha BSC. Lístky se sehnaly jen do hostujícího sektoru a když sem viděl ten počet, co přijel z Berlína ( +- 4.500), byl jsem zvědav, jaká že bude atmosféra. O to větší ale bylo zklamání. Ale k tomu až později.

Během dne bylo vidět a to nejen v okolí hlavního nádraží v Mnichově, jak přijíždí velké či malé skupiny příznivců bavorů, tak berlíňanů. O to víc mě překvapilo, že se družně bavili, pili společně piva, probíhali takové ty dětinské hecovačky, příznivci Herthy si „beztrestně“ procházeli Mnichovem se šálou BSC.

Odpoledne už nadešel čas odjezdu metrem k Allianz Aréně. Ve vagónech byli k vidění pomíchání příznivci obou týmu, převážná část jich byla tzv. „Kutten“, to jest lid, který má na sobě „džínovku“ a na ni nášivky klubů a navrch je rozpoznatelný taky tím, že má na sobě několik šál, od svého milovaného klubu po ty, které mají s nima přátelství či družbu.

Na zápase se sešlo 69.000 diváků, tzn. „vyprodáno“. A žel bohu, nebyla taková atmosféra, která by se zasloužila při takovém počtu příznivců. Hertha zaplnila svoji část stadiónu (cirka 4.000 kapacita) plus přilehlé sektory. Vyvěsila vlajky a k tomu měla další na tyčích. Bavoři taktéž hlásili plno v „sudkurve“. Vyvěsili vlajky po celém kotli a další měli taktéž na tyčích.

Fandění, aspoň u Herthy na začátku bylo chvalitebné, velké množství vlajek u sebe vytvářilo dobrý efekt, hodně při supportu zapojovali ruce (tleskání apod.) a hlavně buben, který pomáhal udržovat rytmus. Ale jak BSC inkasoval jednu branku za druhou (ve 13. minutě to bylo 3:0) tak šla i podpora sektoru dolů. V 69. minutě, při gólu Maria Gomeze na 4:0 už zcela všichni rezignovali na fandění,jen se stálo, dokonalá reklama na ticho. O to víc bylo zarážející „povzbuzování“ příznivců Bayernu. Když odečtu ty, kteří měli na sobě „modrou“, tak v AA bylo cirka 65.000 lidí(!!!) přející bavorskému velkoklubu. Místo toho, aby slavily vysokou výhru, zpívaly chorály, tak se o atmosféru staral jen prostředek kotle „sudkurve“ ( + – 4.000 lidí). Zbytek obecenstva se zapojil do celostadionového fandění jen sporadicky a to na pokřik „povstaň kdo fandí Bayernu“ a pak na překřičovačku „Baaayyyyeeeernnn“. Dále mě zarazilo, že na závěrečnou děkovačku před kotel BSC přišli jen 4 hráči (Hubník byl mezi nimi), zbytek utekl do útrob AA.
Na tomhle zápase se projevilo staré pořekadlo a to, že méně je někdy více a naopak.

Ohledně toho, co se dělo na trávníku, tak musím vyzdvihnout Francka Ribéryho, to je opravdu neskutečný masér, výborný hráč. Hubník leckdy díky němu nevěděl, kde mu hlava stojí.

Ohledně města Mnichov, kdo se tam chystá, tak doporučuji. V něčem mi i připomínal polský Krakow, nejspíš tím, že i v bavorské metropoli je kostel na kostelu a malebná náměstí. Jen večer jsme omylem zapadli do turecké čtvrtě, kde to byl samý turek, samý muslim, samá špína, samý bordel, samá čajovna. Moc příjemný to rozhodně nebylo.

Na druhou stranu, olympijský park má i po bezmála 40.letech furt něco do sebe a slouží jako perfektní místo na relax a odpočinek. A když jsem byl u olympijského stadionu, který léta sloužil jako svatostánek TSV 1860 a Bayernu, tak jsem zalitoval, že tam nehrají dodnes, myslím si, že by tam byla rozhodně lepší atmosféra než ta v hypermoderní aréně…

Další foto k vidění zde, video ve videogalerii.


Vydáno: 17.10.2011 20:05 | 
Přečteno: 246x | 
Autor: trevor20
 | Hodnocení: