Kategorie: Chuliganské ročenky

Chuliganská „ročenka“ – 1993/1994

První ročník samostatné české ligy odstartoval Baník domácím utkáním s Hradcem Králové, který většině lidí utkvěl v paměti

V 2. kole nás čekal výjezd do Olomouce, ale díky rekonstrukci Androva
stadionu, bylo utkání přeloženo do nedalekého Prostějova. Natěšených
baníkovců dorazilo přes 500 a dávali o sobě pořádně vědět (potyčky s
policií, vylomený plot,atd.). V průběhu zápasu se sigmákům podařilo
nepozorovaně ukořistit jednu vlajku, za což je, po jeho skončení, čekal
tvrdý trest. Celý jejich kotel (150-200/) si musel, po útoku chacharů, dát
tréninkový, překážkový (ploty u rodinných domků, kde někteří olomoučtí
hledali azyl) běh prostějovskými ulicemi. Ne všem se podařilo utéct a jak
dopadli, asi není třeba ani psát.
Poté následovalo poklidné, deštivé derby ve Vítkovicích (výhra FCB na
hřišti i v hlasivkovém souboji v hledišti) a hlavně 3 zajímavé výjezdy.
První byl do Liberce, který zrovna postoupil do 1. ligy. Fans obou klubů si
poměrně padli do oka a tudíž nedošlo k žádným vzájemným střetům, po
zápase dokonce skinheads obou táborů uspořádali pogrom na jedno z
místních romských ghett. Díky této akci si několik našich prodloužilo,
neplánovaně, výjezd o několik měsíců ve vazbě.
Výjezd do Českých Budějovic již tak pohodový nebyl. S domácími chuligány
(tehdy měli velmi dobré vztahy se Spartou a hlavně Slavií) došlo ke
střetům na i po zápase. Atrakcím toho dne však nebyl ještě konec, hlavní
překvapení čekalo část našich (asi 40, zbytek zůstal v Budějovicích) v
Praze na Hlavním nádraží, kde na chachary čekalo skoro 200 sparťanů
(15 minut před příjezdem baníkovců se vratíli ze svého výjezdu z Plzně) a
pražských skinheads (vrátili se z koncertu). Výsledek střetu, nebo
chcete-li běžeckého závodu, byl tedy již předem jasný.
O 3 dny později hrál Baník na pražské Libuši, v rámci českého poháru.
Baníkovců přijelo pouze 15 a zápas se rozhodli sledovat inkognito v několika
skupinách. Jedna byla přesto odhalena pražskými hools a zbita.
Následoval výjezd do Prahy na Bohemians, kde se konečně karta obrátila.
Pražstí chuligáni (Sparta, Slavia, Bohemians) po zápase pořádně inkasovali
a někteří z nich dokonce utekli do tunelu ve stanici metra (naštěstí zrovna
nic nejelo.
Pak hrál Baník 2x po sobě doma- s Viktorii Žižkov (bez hostů) a se Spartou,
jejíž fans konečně porušili „ostravské tabu“ (od památného výprasku v
roce 1984 v Ostravě se sparťané více než 9 let neodvážili přijet na Bazaly)
a přijeli ve 25 lidech. Ostravští na to byli připraveni a atakovali sparťany už
před zápasem v jedné restauraci u vítkovického nádraží (2 letenští skončili
v nemocnici). Na stadion hosté dorazili až v 25. minutě a zažili si krušné
chvilky. Když už se zdálo, že kordon policistů, který je po celou dobu
ochraňoval, nevydrží pod náporem stovek ostravských fans, tak se
sparťané dali na útěk, část dokonce prchla na hřiště, kde se snažili
schovat na střídačce hráčů Sparty. Jejich ostravská anabáze skončila o
poločase, kdy je policie raději odvezla na nádraží. Přesto byli jedinými fans,
kteří se tuto sezónu odvážili na Bazaly přijet, samozřejmě kromě tehdejších
spojenců z Hradce Králové (8), Plzně (5), Chebu (14) a Brna (45 na pohár
a 25 na lize).
Do konce podzimu nás ještě čekal, původně piknikový, výjezd do Drnovic,
který však přinesl masivní výtržnosti a v dnešní době již nevídané jevy,
jako je bezesporu např. hromadná bitva s policií uprostřed hřiště ve
30. minutě zápasu, atd.

Jaro 1994 jsme odstartovali pohodovým výjezdem do Hradce Králové a
dvěmi již méně pohodovými výjezdy do Prahy – na Duklu a Slavii.
V prvním případě mohli ostravští vděčit, za poměrně klidný průběh, policii.
Na Slavii si ale připsali obrovskou porážku, která je dodnes považována za
„největší v historii“ (i když Petržalka 2005 se jí hodně přiblížila), kdy
baníkovci utekli bez boje na hřiště, po útoku pražských chuligánů, a poté
byli ze stadionu vyvedeni v 60. minutě.
Den před zápasem na Slavii hrála ve Vítkovicích Sparta, se kterou přijelo i
15 příznivců. Baníkovců se sešlo na stadioně okolo 200 a zápas sledovali
přímo ze sektoru hostí, promíchání s letenskými. Ostravští se však, vůči
hrstce sparťanů zachovali férově. Pouze několik z nich dostalo po jedné
symbolické facce od jednoho z chacharů.
Malou náplastí bylo vítězství 5:0 v derby s Vítkovicemi na Bazalech, které
posléze sestoupily do 2. ligy, kde působí dodnes.
Poté nás čekalo několik pohodových výjezdů – do Brna (100), Plzně (80) a
Zlína (400), zvláště ten posledně jmenovaný výjezd stál opravdu za to.
Za „zlatý“ hřeb jara se daly označit 2 výjezdy do Prahy v řadě – na
Viktorce se, až na pár drobných střetů, nic neudálo, ale na Spartě, to už
bylo o něčem jiném. Letenští se pokoušeli dostat do sektoru Baníku hned
po skončení zápasu, ale to se jim nepovedlo. Ostravští byli policií vytlačení
před stadion, kde už čekala necelá stovka ACS, která se však musela dát
rychle na útěk. Sparťané se pak ale zformovali a v mnohem větším počtu,
pořádně vyzbrojeni, zaútočili na 150 baníkovců, kteří se museli dát na útěk.
Poslední výjezd sezóny byl do družebního Chebu, který ve středu
absolvovalo 24 nejvěrnějších fans FCB.
Baník nakonec skončil na 3. místě, což mu nestačilo na účast ve
vytouženém poháru UEFA, proto tuto sezónu nemohu označit, jak z
fanouškovského či fotbalového hlediska, za nějak extra vydařenou.

Vydáno: 8.8.2007 20:35 | 
Přečteno: 336x | 
Autor: TD
 | Hodnocení: